22:50 Aisha je po venčení. Začíná být nervní a přelehává. Přenáší věci z pelíšku sem a tam. Zvedá se a přesunuje se na křeslo. Vylizuje se. Veru ji přesunuje zpět do porodní bedny.

23:09 Aisha začíná zhluboka dýchat, občas si hlasitěji povzdechne. Převaluje se z místa na místo. Hlídá si hračku, pokládá si na ni hlavu. Čistí ji. Jakmile se Kamal přiblíží k bedne, vrčí na něj.

23:13 Aisha se uklidnila. Leží s hlavou na žirafce. Dýchá pravidelně, nezrychleně. Asi si chce nechat štěňátka vevnitř napořád Kamal s Kulichem se začínají “okusovat” u bedny. Veru Kamala odvádí k Sebíkovi do pokoje. Pozn. Veru: “Než to vyplivne, vychodím tady kolečko.”

23:18 Přijíždí Lukáš. Aisha si nahlas povzdechla.

23:21 Veru je nakloněná nad Aishou v bedně, poznamenává: “Vona už má stahy.” Veru je sladce nervózní, tak jak má správná chovatelka a máma v jednom být. Přesunuje si váhu k porodní bedně. Jde se převléct. Lukáš někam zalezl.

23:23 Aisha si opět přesunula žirafku pod hlavu. Veru si k ní sedá do bedny. Říká: “Už?” Bere si Aishu k sobě, hladí ji, uklidňuje. Aisha je krásně klidná.

23:30 Nic. Veru říká. “Tak co děláš, já myslela, že už jdeme do toho”. “V kolik že jsme to kryli? V jednu? Tak máš ještě čas a budeš jako hodinky”. Luki zjišťuje, kdo z budoucích majitelů je online a nastavuje a ladí kameru.

23:34 “Už ho tam má připravený,” Veru konstatuje. “Je tam úplná boule.”

23:35 Svolávají se příznivci a budoucí majitelé, kteří chtějí “být” při tom. Aisha popolézá sem tam po bedně. Veru sedí u ní.

23:38 Aisha se opět uklidnila. “Ještě ne,” říká Veru. Stojí nad bednou. Dává si lok bílého vína. Chodí okolo bedny. Smrká. Veru: “Ta je fakt nějaká hustá, ta se s tím moc ne to, žádný hrabání, žádný dejchání.” Luki: “Vždyť hrabe už dva dny.”

23:41 Aisha zase začíná popolézat po bedně.

23:42 Veru: “Už, šikulka”, “Aisho tlač vole, bílej čumáček.” “Zatím můžeš napsat, že to bude grizlák” Veru mluví klidně na Aishu “ To nepřejde samo, musíš se účastnit.” Luki koukne a vytahuje kameru.

23:45 “Tak pojď, dělej Aisho.” “Aisho dělej.” “Aisho pojď, no šikulka.” Nechce k nám. Grizláček. “Dělej tlač ty krávo.”

23:48 “Nežer to a olizuj štěně.” Máme ho venku. Veru ho pečlivě utírá, nandavá první šňůrku. Aisha překousává pupeční šňůru. Veru jí pomáhá nůžkami.

23:50 Aisha miminko olizuje. Máme holčičku. Grizlačku, kráááááásnou. Vrní. “Sorry to vypadá chlupatě,” poznamenává Veru.

23:52 Veru suší. “Tak dělej, ukaž prso.”

23:55 Holčička má 350g. Nemůžu psát, suším. Holčička se z černé prosušuje na stříbrnou. Je dokonalá.

00:02 Luki dosušuje. Aisha je otevřená na další. “Vytekla ti voda, tak tlač”, Veru říká, “Je tam další.” “Další grizzly.

00:04 Tak to je macek. Aisha překusuje pupeční šňůru “Prej jestli je to kluk?”, říká Luki a klofe něco na icq. “Řešim, jestli dejchá,” na to Veru. “Ježiš, on už chodí, obalený vším se někam hrabe.” Mazlivě: “ No čau kluku”. Máme kluka. “Pořeze.”

00:07 “Ježiš banda grizzláků.” Luki drží kluka (hnědá šňůrka), aby mu Veru mohla podvázat pupeční šňůru. Aisha olizuje miminko.

00:09 Holčička je vrácená k Aishe. Už je na cecíku. Úžasně mlaská.

00:11 Vážíme kluka. Váha je nahovno, nevíme kolik váží. Berem jinou, kluk má 400g. Veru dává psíčka k Aishe – “Už taky mlaská a má to, no, a má hvězdičku na čele, poznávací znamení, až tam bude 8 grizzláků,” rozverně Veru.

00:14 Sušíme a kocháme se mimkama. Násilný odběr, ke mně. Pusinkuju, hladím, zahřívám, suším. A jde se na třetí. Už se tam něco klube.

00:23 Máme venku zase grizzláka. “Dejchej,” Veru masíruje miminko, “tak řekni něco, tuňto,” Veru prohlíží pejska, “Kluk (modrá šňůrka)”. Aisha pomáhá Veru se šňůrou, “Aisho, starej se mu o hlavu, já nechci, aby měli hnusný pupíky jako ty”. Veru upravuje pupeční šňůru.

00:27 “Nějakou jinou barvu neumíš?” “Používám Patriciinu utěrku, peru se tady s čubou, která mi do všeho kecá,” s usměvem Veru. “Tak, a už trochu pauza, Aisho, já se chci napít.” Vracíme miminka k Aishe.

00:30 Luki suší třeťáčka. Jdeme na vážení – 400 g. Třetí má taky hvězdičku, ale víc vepředu. “Tak pojď, dáme ho taky sosat,” říká Veru. A kluk putuje do bedny. Veru mu dává pusu na čumáček a Luki dělá foto.

00:33 “Už je nějaká plná,” říká Veru a hledá pro štěňátko cecík. “Nemůže být plná, když má osm cecků,” Luki na to.

00:37 Aisha si dává pauzu, miminka bumbají. Veru jde probudit Seba, ten je ale tuhej.

00:48 Přendaváme tři miminka ke mně a jdeme na další. Luki nainstaloval teplomet, a zahříváme mimísky. Patricie už objevila, že Lukáš dal na picassu fotky prcíčků. Rychlá to majitelka.

00:53 “No to je zase grizzlák”, “Aisho zaber, dělej, tlač,” Máme venku čtyřku. “A co to je, to by mohla být holka. Pust, fuj boj o ten humus. Pust…,” Veru, když se jí Aisha sápe po placentě. Lukáš: “Fuj to je smrad, to je z tý placenty, nebo si tu někdo uprdnul!”

00:56 Veru suší a máme holčičku. Holčička si začíná cucat svojí nohu. Ježiš, to je tak dokonalý. Luki drzí Aishu, aby Veru mohla podvázat pupíček. Aisha se furt do všeho se…

00:59 Holčička s červeným pupíčkem má 380g. Luki suší. Kulíšek asistuje, kde může.

01:01 Mimískové se stěhují zpátky k Aishe. Všichni je opusinkujeme, tak krásně voní. Luki na každé miminko dýchne, pořád je máme ne úplně zahřátá. Už bumbají, Aisha je olizuje.

01:04 Kulíšek stojí nad bednou a kouká dovnitř. Bude fantastický strejda.

01:06 Sušíme mimča fénem. Je vidět, že se jim to líbí.

01:13 Další jde ven. Rychlovkou přeházet mimísky ke mně, a už jde další. “Tyjo Aisho ty jsi mistr světa v rychlorození.”

01:17 Zase grizzlák. “Už utíká, ty vole on má svázaný nohy a už zdrhá.” Mimísek se hrabe kdovíkam. Neuvěřitelý, jak jsou čilý. Aishe odchází placenta, které se nehodlá vzdát a má ji celou v hubě, Veru jí to rve pomalu až z krku. Vyhazuje placentu a … “Tady jsme na něco zapomněli, na chlapečkááá,” a bere miminko do ruky. (červenej pupík, pejsek)

01:21 “Jak vás budem rozeznávat, vy tajtrlíci. Tři kluci, tři hvězdičky,” povzdechne si Veru. Veru ukazuje mokrýho klučinu Kulíškovi.

01:25 Sušíme miminka fénem, hlavně nejmokřejšího klučinu.

01:30 Vracíme pětici hvězdičkatých grizzláků k mamině. Ta je všechny pečlivě olízala.

Vypadá to, že jsme dorodili. No ještě vyčkáme, ale zatím je to pětičlenná grizzlatá hvězdičkatá rodinka.:))

Reportáž je psána přímo během porodu a neprošla pražádnou korekturou. Publikujeme je přesně tak, jak jí Lucka napsala.

• Den –1.

  • Čechy

    • Balení probíhá dle plánu. Během poledne jela Veronika do Tróji připravit věci, které bude chtít ve Finsku prodat. Lukáš za ní dojíždí a nakládá první sadu věcí do vozu. Zároveň zkouší zda funguje měnič napětí a sundává příčníky, aby snížil při jízdě spotřebu a aby se auto vešlo na trajekt za rozumnější cenu. Vše lehce komplikuje pouze nachlazení, která postihlo během bouřlivého víkendu Veroniku. Je brzo unavená a rozhoduje se, že vypustí dnešní koncert, kde se má odehrát premiéra Huskyho skladby pro klavír a violoncello.
    • Je ráno. Už během venčení je poznat, že bude po celý den pěkný vedro. Q se ráno nevykadil, tak uvidíme, kdy se ozve. Snad to nechá ještě v Troji.
    • V Tróji zabaleno. Kamal i „Q“ se konečně vyprázdnili a o půl desáté vyrážíme.
    • Tankování v Náchodě. A psychická příprava na Polsko.

  • Polsko

    • Cesta Polskem je docela peklo. Nejenže celkem pálí sluníčko, ale místní komunikace jsou stavěné max. pro jízdu z vesnice do vesnice. A těch vesnic je tu fakt požehnaně. Rychlostní komunikace směrem na Litvu nejsou žádné.
    • 16:00, obec Prazska: Již nějakou dobu za námi jede tmavě modrý Opel Vectra. Později se ukázalo, že jsou to páni policisté a chtějí po nás 300 zlotých za předjíždění přes plnou čáru (v Polksu mají hned dvě vedle sebe). Tak jsme si zkouknuli video, že je tomu opravdu tak a ztratily min. 20 minut cestou k nejbližšímu bankomatu, který byl bohužel na opačnou stranu. Vybrali jsme trochu víc, kdyby nás zase chtěli stavět… Na hranice s Litvou nám zbývá 550km.

• Den 2.

  • Litva

    • Kolem jedné hodiny po půlnoci vstupujeme do Litvy. Litva je po Polském peklu příjemná změna – silnice prázdné, povětšinou rovné a bez děr. V půl druhé jsme na hodinku zastavily na jedné pumpě, páč nastala krize u nás obou a času nám zbvá celkem dost.

  • Lotyšsko

    • Pokud cesta Litvou byla klidná, tak cesta do Rigy je jako pohlazení. Na cestě z Kaunasu do Rigy jsou snad jen 4 křižovatky, jinak se jede stále rovně. Nehledě na to, že v Lotyšsku dokonce nejsou ani kopce, takže rovně je skutečně rovně :)
    • Pár kilometrů před Rigou je malá vesnice Kekava (čte se jako Těkava, páč to K má pod sebou takový ocásek), kde jsme měli první cíl naší cesty: předat do rukou nové majitelky štěně Českého teriéra. Setkání s čerstvými majiteli bylo příjemné, jsou to asi fajn lidi.
    • No a pak už nás čekalo první setkání s mořem. Asi hodinku cesty za Rigou jsme si sjeli skrz les až téměř k samotnému. Krásná písčitá pláž umožnila psům se konečně po dni v autě pořádně vyblbnout. Nejvíce si to vychutnával Kamal, který byl během okamžiku namočen po břichu a při pronásledování racka na širé moře se zmáchal úplně celý. Ale i Aisha s Q si dali říct a blbnuli co jen to šlo. Fotky řeknou trochu víc.

  • Estonsko

    • Přátelé, do Estonska jsme skoro nedojeli, neboť jsme trochu zapomněli na ubývající naftu v nádrži. Je to trochu problém, jelikož v daných místech jsou benzínové pumpy min. 50 km od sebe, což na klidu nepřidá ;)
    • Estonsko je taky paráda, zvláště prvních 200 km, kdy se jede téměř stále 100km/h (btw. nejvyšší zde povolená rychlost) po rovné krásné silnic, která je z obou stran lemována hustými lesy. Střídají se jak smíšené, tak čistě smrkové či borovicové. U jedné ze řídce umístěných čerpacích stanic bereme naftu až po hrdlo (z toho navíc asi litr skončil na zemi, páč jsem nedával pozor) a se slunkem v zádech (téměř) uháníme směr Talin, neboť trajekt do Helsinek nečeká.
    • Nečeká skutečně. Check-in jsme prošvihly o 5 minut, což zamrzí. Nakonec jsme prošli „přejímkou“ kolem třetí hodiny a o půl čtvrté vypluli směr Helsinky.

  • Finsko

    • Cesta trajektem byla i díky vcelku klidnému moři velmi příjemná, jen hloupé bylo, že se tam nedalo nikde vyspat. Přeci jen dvě hodiny spánku by nám celkem pomohli :) Pár minut před příjezdem do přístaviště jsme nad Helsinkami spatřily tmavou oblohu, blesky a spoustu padající vody, která dávala tušit, že zde ve Finsku nás rozhodně tropicky horké počasí trápit nebude.
    • A netrápilo, neboť ihned po dýchnutí do balónku při výjezdu z trajektu se obloha zlehka otevřela a začal nás zkrápět zdejší studený déštˇ. Na parkovišti kousek za výjezdem z přístaviště nás čekala nová majitelka basenjiho, který přes čechy docestoval až z ameriky a hned poté jsme vyrazili za smečkou afgánů a za českou fenkou, která se jako jedna z mála českých saluk dostala až do Finska. Ještě tentýž večer jsme se vydali do 40km vzdálené Mustialy, kde se Saluki Congress 2008 odehrává. Už při příjezdu bylo jasné, že tahle akce bude celkem veliká a velmi příjemná. Obrovské kruhy, spousta „instantních“ stanů spořádaně rozestavěných ve dvoumetrové vzdálenosti od kruhu, přes 200 přihlášených saluk a příjemné přostředí místní vysoké školy zemědělské.

Umme je výstavně velmi úspěšný jedinec s dostihovou licencí, nekonfliktní přátelskou povahou a nepříbuzným rodokmenem. Ačkoli žije na severu Švédska, měla jsem možnost jeho i se sourozenci osobně vidět. A v neposlední řadě, je to představitel vzácnější hladkosrsté variety plemene, které se velice obdivuji a která doposud v ČR nebyla odchována.

Plemeno saluki mívá problémy s vadami srdce. Není to zdaleka natolik závažné, aby Vás to od štěněte mělo odradit, ale dost na to, abych se k tomu jako chovatel postavila zodpovědně. Aisha, budoucí matka štěńat, podstoupila v březnu preventivní vyšetření srdce na klinice MVDr. Šoltyse v Jičíně. (Pan doktor je předseda Kardiologické sekce České asociace veterinárních lékařů malých zvířat ČR.) Všechna vyšetření s negativním nálezem (EKG: TF 72/min, RTG odpovídá plemenné příslušnosti, PW a ColDopp: nezištěny patologické odchylky).

Troufám si říct, že fenka je první salukou, která toto kompletní vyšetření u nás podstoupila, a to pouze z preventivních důvodů, abych mohla zájemce o štěňata s čistým svědomím informovat, že matka je v době vrhu z kardiologického hlediska zdráva a že vědomě (s tím že opravdu vím a mám potvrzené), nereprodukuji vrh s předpokladem dědičných onemocnění srdce. Výsledky k nahlédnutí…